Magnesium v těhotenství a v gynekologii

Magnesium v těhotenství

Magnesium (hořčík, Mg) je často nepovšimnutá minerální látka – elektrolyt, důležitý pro život. Nedostatek magnesia v buňkách organismu se podílí na mnohých patologických procesech a patří mezi nejčastější nediagnostikované elektrolytové poruchy, protože první projevy nedostatku magnesia (hořčík) jsou nespecifické: slabost, poruchy koncentrace, bolesti hlavy, ztuhlost a bolesti šíjových svalů, mimických svalů tváře, křeče svalů dolních končetin, prstů, nervozita, těžkosti s dýcháním, zrychlený tep, poruchy srdečního rytmu, průjem, zvracení až po celkové křeče centrálního původu a kóma. Snížené množství magnesia je spojené s jeho nedostatečným příjmem, zvýšenou potřebou nebo zvýšeným vylučováním ledvinami. Za důkaz nedostatku, tedy deficitu hořčíku v organismu, se považuje jeho snížená hladina v séru (pod 0,7 mmol/l), která je často spojená s deficitem draslíku a vápníku. Jsou však situace, kdy nám tento údaj nestačí, protože množství Mg v séru představuje jen 0,3 % celkového množství v organismu. V takovém případě je výhodnější sledovat vylučování Mg do moči během 24 hodin. V gynekologické a porodnické praxi se se sníženou hladinou magnesia potkáváme ve všech obdobích života ženy,  jakož i ve všech obdobích gravidity, to jest na začátku těhotenství, v prvním trimestru, i pokročilých fázích těhotenství.

 

Doporučené dávkování nebo obrat magnesia u děvčat a žen:

Denní dávka pro 9 -13 leté: 240 mg

Denní dávka pro 14-18 leté: 360 mg

Denní dávka pro 19-30 leté: 310 mg

Denní dávka pro 31 leté a starší: 320 mg

 

Doporučené dávkování nebo obrat magnesia u těhotných žen:

Denní dávka pro 18 leté a mladší: 400 mg

Denní dávka pro 19-30 leté: 350 mg

Denní dávka pro 31 leté a starší: 360 mg

 

Doporučené dávkování magnesia u kojících žen:

Denní dávka pro 18 leté a mladší: 360 mg

Denní dávka pro 19-30 leté: 310 mg

Denní dávka pro 31 leté a starší: 320 mg

 

Magnesium pro těhotné a kojící ženy

Hořčík v těhotenství

Během těhotenství prochází organismus matky významnými změnami ve funkcích a v činnosti jednotlivých orgánových systémů. Jejich výsledkem je adaptace, tedy přizpůsobení se zvýšeným nárokům souvisejícím s těhotenstvím, a tedy i zvýšená spotřeba nezbytných minerálů. V těhotenství se potřeba magnesia (hořčík) zvyšuje o 15 – 20 % a vzhledem na zvýšené prokrvení ledvin dochází i k jeho vyšším ztrátám vylučováním do moči. Co se týká jeho vylučování do mateřského mléka, prvních pět dní po porodu je koncentrace magnesia přibližně 42 mg/l mateřského mléka, později se mírně sníží na 35 mg/l.

 

Pro doplnění prospěšné magnesium najdete v léku magnerot®, který je volně dostupný v lékárně ve velikosti balení: 20, 50 nebo 100 tablet. Obvyklé dávkování, pokud lékař neurčí jinak: nejprve 2 tablety 3 krát denně v průběhu prvního týdne léčby, potom se dávkování upraví na 1-2 tablety 1-2 krát denně. Před použitím léku se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem a pozorně si přečtěte, prosím, písemnou informaci pro uživatele!

 

Preeklampsie a eklampsie

Magnesium pro těhotné

Preeklampsie je zvýšení krevního tlaku v těhotenství s proteinurií, tedy zvýšeným vylučováním bílkovin do moči (nad 300 mg/24 hodin). Vyvíjí se po 20. týdnu těhotenství a obvykle ustupuje do 42 dní po porodu. Pro preeklampsii je typické zúžení periférních cév, snížený objem plazmy, snížený minutový objem, a tím slabší prokrvení důležitých orgánů – ledvin, jater, mozku, plic, dělohy, placenty. Poškození ledvin má za následek zvýšené vylučování bílkovin s následným vznikem otoků. Těžká preeklampsie má nepříznivou prognózu pro matku i plod. Je spojená s bolestmi hlavy, poruchami vidění, bolestmi v oblasti břicha, nevolností, zvracením, otokem plic a celkovými křečemi. Jde o život ohrožující komplikaci těhotenství.

 

Lékem první volby je magnesium (hořčík) pro jeho centrální antikonvulzivní, tedy protikřečové vlastnosti. Dávkování závisí od závažnosti onemocnění. Při hrozících eklamptických křečích se podává v intravenozní infúzi. Cílem léčby preeklampsie je zabránit vzniku orgánového poškození organismu matky, zabránit vzniku eklamptických křečí a snížit riziko poškození nebo úmrtí plodu jako i vážných, zejména neurologických onemocnění plodu. Vzhledem na závažnost těchto klinických stavů jejich léčba vyžaduje komplexní interdisciplinární přístup gynekologa, internistu, nefrologa (specialistu na onemocnění ledvin) a pediatra/neonatologa. Nespoléhejte se proto na různá internetová fóra, či online poradnu lékaře, vyšetření u specialistů je nevyhnutelné. 

 

 

Autor článku: MUDr. Andrea Vašková